Páteční kázání 15. 5. 2026 (28. Dhū al-Qa’da 1447 h)
Pozastavení s deseti dny měsíce dhú al-hidždža
Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.
Lidská duše ze své podstaty prochází obdobími aktivity i apatie, někdy je silná a jindy slabá, a k projevům milosrdenství Všemohoucího Alláha vůči Svým služebníkům a Jeho nesmírné milosti a štědrosti patří to, že je nenechal zajatci těchto výkyvů, ale připravil pro ně v průběhu jejich životů období víry a božských vnuknutí, v nichž se znásobují odměny, otevírají se brány milosrdenství a připravují se podmínky pro sblížení s Ním, chvála Mu.
Představte si – a Alláh je tím nejlepším příkladem – velkého krále, který v určitých dnech otevírá brány svého paláce a volá k lidem: „Proste mě a já vás obdaruji, přistupte a já vás poctím.“ Stejně tak je tomu i s deseti dny měsíce dhú al-hidždža, které se právě blíží. Nejde jen o dny, které ubíhají v kalendáři, ale o velkou příležitost přiblížit se k Alláhovi a o období, kdy lze dosáhnout Jeho spokojenosti a odpuštění. Al-Buchárí tradoval hadís podle Ibn Abbáse – radija lláhu anhumá – který vyprávěl, že Posel Alláhův – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Žádné dny plné zbožných skutků nejsou Alláhovi milejší než tyto dny, tedy těchto deset dní.“ Zeptali se ho: „Posle Alláhův, ani úsilí vynaložené kvůli Alláhovi?“ Odpověděl: „Ani úsilí vynaložené kvůli Alláhovi, až na člověka, který na cestě Alláhově obětuje svůj život i majetek.“ Ani úsilí vynaložené kvůli Alláhovi, které patří k nejvznešenějším skutkům, nepřináší větší zásluhu, než je zásluha člověka, jenž obětuje svůj život i majetek.
Vážení bratři a sestry,
tyto požehnané dny jsou přípravou na nejvýznamnější náboženský obřad v životě muslimů – shromáždění na Arafatu, kde se srdce i těla poutníků obrací k Posvátné mešitě, kde se snáší milosrdenství, kde se prolévají slzy a kde jsou duše osvobozeny od ohně pekelného. Alláh však nezbavil toho, komu nebylo souzeno vykonat velkou pouť, podílu na této milosti, nýbrž mu otevřel jinou cestu k dobru. Když se poutníci shromáždí na Arafátu, je nám předepsáno postit se v tento velký den, aby muslimovi byly odpuštěny hříchy za dva roky. Je to pocitová a duchovní jednota, kterou prožívá muslim kdekoli na světě, aby si uvědomil, že Pán poutníků je i jeho Pánem a že milosrdenství, které se tam snáší, se rozprostírá na každé srdce, které si připomíná Alláha, a na každý dům, v němž se žije v poslušnosti vůči Němu. A tady je pro nás důležité zamyslet se, zejména v naší komunitě tady v Praze a v České republice obecně. Žijeme svůj každodenní život podle gregoriánského kalendáře, což je přirozené a vyplývá to z potřeb práce, studia a běžných záležitostí. Skutečným nebezpečím však je, že se oslabí naše pouto s kalendářem naší komunity, tedy s islámským kalendářem, až naši synové a dcery vyrostou a nebudou vědět, kdy začíná měsíc dhú al-hidždža, kdy měsíc muharram a kdy začíná ramadán. Náš vztah k islámským měsícům není pouhou znalostí dat, ale je to spojení s identitou, sounáležitostí a vírou. Využijme tedy tyto dny jako příležitost k tomu, abychom si s našimi dětmi otevřeli islámský kalendář, pověděli jim o tomto požehnaném měsíci a řekli jim, že se jedná o významné dny, na které Alláh přísahal, a že jsou to období, která vybral pro své služebníky. Nenechte své děti odtrhnout se od svých kořenů, ale ať jsou pro ně svátky mosty, které je spojují s jejich náboženstvím a národem, aby věděly, že mají svou vlastní historii, jeden směr, který zaujímají při modlitbě, a požehnané období, které je spojuje s islámským národem napříč věky.
Milí bratři a sestry,
jedním z důležitých významů těchto deseti dnů je, aby naše uctívání nebylo pouze individuální, ale také společné. Oživte své domovy činy poslušnosti, scházejte se jako rodina k recitaci Koránu, byť jen na pár minut, povzbuzujte své děti k půstu a organizujte jednoduchá setkání zaměřená na víru doma nebo v mešitě. Když dítě vidí, jak jeho otec často pronáší takbír („Alláhu akbar“), jak jeho matka drží půst a jak se mešita plní věřícími, upevní se v jeho srdci přesvědčení, že tyto dny mají velký význam. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – se v těchto dnech věnoval rozmanitým formám uctívání: půstu, připomínání si Alláha, pronášení slov „Alláhu akbar“(takbír) a „Lá iláha illalláh“ (tahlíl), rozdávání almužny, udržování vztahů s příbuznými a přibližování se k Alláhovi srdcem i skutky. Tyto dny pro něj byly obdobím očištění duše, obnovení smlouvy s Alláhem a očištění srdce. Proto vyzývám každého z nás, aby do těchto deseti dnů vstoupil s jasným cílem a upřímným úmyslem. Vaším cílem může být například dočíst část Koránu, pravidelně se modlit, dodržet půst v den Arafátu, urovnat narušený vztah nebo poskytnout skrytou almužnu, o které ví jen Alláh. Začněme už dnes učit naše děti takbír a oživme tento obřad v našich domovech, autech i při setkáních: „Alláhu akbar, Alláhu akbar, lá iláha illalláh. Alláhu akbar, Alláhu akbar, wa li-lláhi-l-hamd.“
Naplňte jimi atmosféru a oživte jimi srdce, snad na nás Alláh shlédne s milosrdenstvím a spokojeností a dopřeje nám to nejlepší z těchto dnů a jejich požehnání.
Ó Alláhu, požehnej nám v těchto dnech, doveď nás k desátému dni měsíce dhú al-hidždža a pomoz nám v něm připomínat si Tě, vyjadřovat Ti vděk a správně Tě uctívat. Ó Alláhu, ochraňuj naše děti, ať jsou radostí v našich očích, upevni je ve Tvé víře za všech okolností a na všech místech.
