U příležitosti Světového dne duševního zdraví

Každý rok 10. října si svět připomíná Světový den duševního zdraví. Jeho smyslem je otevřít prostor pro rozhovor o duševních poruchách, zvýšit povědomí o jejich léčbě a podpořit prevenci, která chrání lidskou důstojnost a život.

Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2022 trpí depresí více než 154 milionů lidí. A deprese je jen jednou z mnoha forem duševního utrpení, které se v moderní době dotýká milionů duší.
Tempo života, tlak společnosti i osamělost zanechávají stopy, a právě zde islám nabízí hluboký a vyvážený pohled na člověka — jako bytost těla i ducha, zodpovědnou před Bohem i před sebou.


1. Pojem duševního zdraví v islámu

Islám vidí lidskou duši jako posvátný dar. Její očista je podmínkou úspěchu v tomto i v budoucím životě:

„Úspěchu dosáhne ten, kdo ji očistí, a zklame ten, kdo ji poskvrní.“
(Aš-Šams 9–10)

Duševní zdraví v islámském pojetí znamená vnitřní klid, rovnováhu a spokojenost s Božím určením.
Je to stav, kdy duch souzní s myslí, srdce je pokojné a chování vyrovnané:

„Duše pokojná, vrať se ke svému Pánu spokojená a Jím přijímaná.“
(Al-Fadžr 27–28)


2. Víra jako základ duševní stability

Víra v jedinost Boha (tawhíd) dává člověku jistotu, že nic v životě není bez smyslu:

„Ti, kdo uvěřili a jejich srdce se uklidňují při vzpomínce na Boha – při vzpomínce na Boha se opravdu srdce uklidňuje.“
(Ar-Raʿd 28)

Spokojenost s Božím rozhodnutím přináší duševní svobodu:

„Věz, že co tě potkalo, tě nemohlo minout, a co tě minulo, tě nemohlo potkat.“
(At-Tirmidhí)

Modlitba a uctívání jsou klíčem k duševní očistě:

„Hledejte pomoc v trpělivosti a modlitbě, vždyť je těžká, leč pro pokorné.“
(Al-Baqarah 45)

Naděje a optimismus posilují víru v Boží milost:

„Neztrácejte naději v Boží milost, neboť naději v Ni ztrácejí jen nevěřící lidé.“
(Júsuf 87)

Prorok (mír s ním) řekl:

„Kdyby přišla Hodina a v ruce někoho z vás byl sazeniček, ať ho zasadí.“
(Ahmad)

A nakonec — rovnováha mezi tělem a duší je podmínkou zdraví:

„Usiluj o to, co ti Bůh dal pro život budoucí, ale nezapomínej na svůj podíl na tomto světě.“
(Al-Qasas 77)


3. Prevence duševních poruch v islámu

Islám klade důraz na prevenci před léčbou.
Základní principy jsou jednoduché, ale účinné:

  • Očista srdce od hříchu: „Kdo se odvrátí od Mé připomínky, prožije tísnivý život.“
    (Tá Há 124)
  • Pravidelná vzpomínka na Boha a prosba o odpuštění, které přinášejí klid mysli.
  • Dobročinnost a služba druhým, které naplňují duši smyslem: „Nejmilejší lidé Bohu jsou ti, kteří jsou lidem nejužitečnější.“
    (At-Tabarání)
  • Pozitivní společenské vztahy, jež posilují pocit sounáležitosti a přinášejí radost.

4. Léčba duševních potíží v islámu

Islám podporuje lékařskou léčbu a zároveň zdůrazňuje duchovní rozměr uzdravení:

„Léčte se, služebníci Boží, neboť Bůh nestvořil nemoc, aniž by pro ni nestvořil lék.“
(Ahmad)

Prorok se modlil:

„Bože, utíkám se k Tobě před starostmi a zármutkem, před slabostí a leností, před lakotou a zbabělostí, před tíhou dluhu a nadvládou lidí.“
(Al-Buchárí)

Tato modlitba učí člověka měnit úzkost ve víru, zoufalství v naději a slabost v čin.


5. Duševní zdraví a mezilidské vztahy

Člověk je stvořen pro společnost, ne pro samotu.

„Muslim je ten, od jehož jazyka a ruky jsou ostatní muslimové v bezpečí.“
(Al-Buchárí)

A také:

„Tvůj úsměv do tváře tvého bratra je almužna.“
(At-Tirmidhí)

Úsměv je drobný čin, který má léčivý účinek — potvrzuje to i moderní psychologie.


Závěr

Duševní zdraví v islámu vyrůstá z víry, trpělivosti a rovnováhy mezi tělem a duší.
Kdo tuto rovnováhu pěstuje, žije v pokoji, jak praví Alláh:

„Kdo koná dobro, muž či žena, a je věřící, tomu dáme prožít dobrý život.“
(An-Nahl 97)

Využijme tedy Světový den duševního zdraví jako příležitost obnovit vztah k Bohu, k sobě samým i k lidem kolem nás — abychom dosáhli duše pokojné, spokojené a Bohem přijaté.